V této aktualitě se blíže podíváme na novinky, které by mohl přinést návrh zákona o platformové práci, jehož součástí je i novelizace zákoníku práce. Daný zákon primárně přináší úpravu tzv. platformové práce, ale najdeme v něm například i novou definici závislé práce. V neposlední řadě je pak třeba zmínit i nové povinnosti zaměstnavatelů související se zaváděním automatizovaných systémů, a to i v rámci oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Úvodem je nutné zmínit, že redefinice závislé práce navazuje především na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu týkající se švarcsystému, o níž jsme Vás informovali v předchozí aktualitě (dostupné zde), která se věnuje právě i tématu souběžně připravované novely zákoníku práce.
- Platformová práce
Návrh zákona představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Nová legislativa nedopadá nejen na samotné platformy, ale i na tzv. zprostředkovatele, kteří s těmito platformami za určitých podmínek spolupracují. Zpozornět proto musí nejen sami provozovatelé platforem, ale i jejich smluvní partneři.
Platforma je v návrhu definována jako „osoba poskytující službu, která:
- je alespoň zčásti poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků, jako jsou internetové stránky nebo mobilní aplikace,
- je poskytována na žádost příjemce služby,
- zahrnuje jako nezbytnou a zásadní složku organizaci práce vykonávané fyzickými osobami za úplatu, bez ohledu na to, zda je tato práce vykonávána online nebo na určitém místě, a zahrnuje používání automatizovaných systémů“.
Pod definici platformy budou spadat primárně rozvážkové služby, služby zajišťující přepravu osob či zboží, ale například i úklidové služby či zprostředkovatelé překladatelských služeb, to vše za předpokladu, že je jimi vykonávaná činnost organizována prostřednictvím automatizovaného systému.
Platformovým pracovníkem se rozumí fyzická osoba vykonávající platformovou práci, a to bez ohledu na charakter smluvního vztahu mezi ní a platformou. Jinými slovy, nemusí se jednat o vztah pracovněprávní. Návrh zákona však vymezuje tzv. vyvratitelnou domněnku existence pracovněprávního vztahu mezi platformou a platformovým pracovníkem. V praxi tedy bude na platformě, aby v případě spolupráce s platformovým pracovníkem mimo pracovněprávní vztah (tedy v režimu OSVČ) prokázala, že se v daném případě nejedná o závislou práci.
Návrh zákona dále definuje zprostředkovatele, jímž je „osoba, která za účelem zpřístupnění platformové práce
- uzavře smlouvu s platformou a zároveň smlouvu s platformovým pracovníkem, nebo
- je ve smluvním řetězci mezi platformou a platformovým pracovníkem“.
Platforma spolu se zprostředkovatelem by měli společně a nerozdílně odpovídat za plnění povinností, které návrh zákona ukládá platformě vůči platformovému pracovníkovi.
- Nová definice závislé práce
Předmětem návrhu zákona je poměrně zásadní proměna pojmu závislé práce. Ta je v současné chvíli definována jako „práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně“. Nově by definice měla zahrnovat pouze první dva znaky, tj. vztah nadřízenosti a podřízenosti a výkon práce jménem zaměstnavatele. Současně by však měla přibýt definice vztahu nadřízenosti a podřízenosti zaměstnance zahrnující:
- organizaci práce a dohled nad jejím výkonem ze strany zaměstnavatele;
- a výkon práce podle pokynů zaměstnavatele a v pracovní době.
Nicméně, podle důvodové zprávy k novele by tato úprava neměla mít zásadní dopad do rozsahu výkonu závislé práce. Cílem dané změny má být primárně uvedení definice závislé práce do souladu nejen s judikaturou Nejvyššího soudu, ale ruku v ruce s tím i s praxí a kontrolní činností inspekce práce.
- Automatizované systémy & povinnosti zaměstnavatele
Návrh zákona zavádí do zákoníku práce pojem „automatizovaný systém“, pod který spadají jak automatizované systému dle nového zákona o platformové práci, tak i jiné elektronické systémy automatizovaně přijímající nebo podporující rozhodnutí, která ovlivňují zaměstnance.
V případě, že zaměstnavatelé přijmou rozhodnutí, která pravděpodobně povedou k zavedení automatizovaných systémů nebo k podstatným změnám v jejich používání, jsou povinni o tomto informovat zástupce zaměstnanců (či přímo zaměstnance). Jakýkoli záměr zaměstnavatele zavést automatizovaný systém či implementovat podstatnou změnu v jeho používání by měl být se zaměstnanci projednán.
Používání automatizovaných systémů by se pak mělo promítnout i do povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP.
Návrh zákona o platformové práci i novela zákoníku práce (o níž jsme Vás informovali zde) se nachází v samotném počátku legislativního procesu. Naše advokátní kancelář pro Vás již nyní plánuje seminář z oblasti pracovního práva zaměřený na oba tyto návrhy. Seminář se uskuteční v září tohoto roku, kdy by měla být známa „finálnější“ podoba obou návrhů.
V případě jakýchkoli dotazů se na nás neváhejte obrátit.
