V této aktualitě se blíže podíváme na novinky, které by mohl přinést návrh zákona o platformové práci, jehož součástí je i novelizace zákoníku práce. Daný zákon primárně přináší úpravu tzv. platformové práce, ale najdeme v něm například i novou definici závislé práce. V neposlední řadě je pak třeba zmínit i nové povinnosti zaměstnavatelů související se zaváděním automatizovaných systémů, a to i v rámci oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Úvodem je nutné zmínit, že redefinice závislé práce navazuje především na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu týkající se švarcsystému, o níž jsme Vás informovali v předchozí aktualitě (dostupné zde), která se věnuje právě i tématu souběžně připravované novely zákoníku práce.
- Platformová práce
Návrh zákona představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Nová legislativa nedopadá nejen na samotné platformy, ale i na tzv. zprostředkovatele, kteří s těmito platformami za určitých podmínek spolupracují. Zpozornět proto musí nejen sami provozovatelé platforem, ale i jejich smluvní partneři.
Platforma je v návrhu definována jako „osoba poskytující službu, která:
- je alespoň zčásti poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků, jako jsou internetové stránky nebo mobilní aplikace,
- je poskytována na žádost příjemce služby,
- zahrnuje jako nezbytnou a zásadní složku organizaci práce vykonávané fyzickými osobami za úplatu, bez ohledu na to, zda je tato práce vykonávána online nebo na určitém místě, a zahrnuje používání automatizovaných systémů“.
Pod definici platformy budou spadat primárně rozvážkové služby, služby zajišťující přepravu osob či zboží, ale například i úklidové služby či zprostředkovatelé překladatelských služeb, to vše za předpokladu, že je jimi vykonávaná činnost organizována prostřednictvím automatizovaného systému.
Platformovým pracovníkem se rozumí fyzická osoba vykonávající platformovou práci, a to bez ohledu na charakter smluvního vztahu mezi ní a platformou. Jinými slovy, nemusí se jednat o vztah pracovněprávní. Návrh zákona však vymezuje tzv. vyvratitelnou domněnku existence pracovněprávního vztahu mezi platformou a platformovým pracovníkem. V praxi tedy bude na platformě, aby v případě spolupráce s platformovým pracovníkem mimo pracovněprávní vztah (tedy v režimu OSVČ) prokázala, že se v dané situaci nejedná o závislou práci.
Návrh zákona pak dále definuje výše zmíněného zprostředkovatele, jímž je „osoba, která za účelem zpřístupnění platformové práce
- uzavře smlouvu s platformou a zároveň smlouvu s platformovým pracovníkem, nebo
- je ve smluvním řetězci mezi platformou a platformovým pracovníkem“.
Platforma spolu se zprostředkovatelem by měli společně a nerozdílně odpovídat za plnění povinností, které návrh zákona ukládá platformě vůči platformovému pracovníkovi.
- Nová definice závislé práce
Předmětem návrhu zákona je rovněž úprava obsahu pojmu závislé práce. Ta je v současné chvíli definována jako „práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně“ s tím, že „musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“.
Nově dochází zejm. k detailní specifikaci toho, co je považováno za vztah nadřízenosti a podřízenosti:
- organizace práce a dohled nad jejím výkonem ze strany zaměstnavatele;
- a výkon práce podle pokynů zaměstnavatele a v pracovní době.
S ohledem na stávající kontrolní činnost inspekce práce a související judikaturu Nejvyššího správního soudu se nejedná o změnu, která by zásadním způsobem měnila náhled kontrolních a přezkumných orgánů na závislou práci. Podstatné však je, že obsah některých základních znaků závislé práce, který byl doposud dovozován rozhodovací praxí, bude nově napřímo legislativně ukotven, což fakticky posílí pozici těchto orgánů v rámci jimi užívané argumentace.
- Automatizované systémy & povinnosti zaměstnavatele
Návrh zákona zavádí do zákoníku práce pojem „automatizovaný systém“, pod který spadají jak automatizované systému dle nového zákona o platformové práci, tak i jiné elektronické systémy automatizovaně přijímající nebo podporující rozhodnutí, která ovlivňují zaměstnance.
V případě, že zaměstnavatelé přijmou rozhodnutí, která pravděpodobně povedou k zavedení automatizovaných systémů nebo k podstatným změnám v jejich používání, jsou povinni o tomto informovat zástupce zaměstnanců (či přímo zaměstnance). Jakýkoli záměr zaměstnavatele zavést automatizovaný systém či implementovat podstatnou změnu v jeho používání by měl být se zástupci zaměstnanců projednán.
Používání automatizovaných systémů by se pak mělo promítnout i do povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP.
Návrh zákona o platformové práci i novela zákoníku práce (o níž jsme Vás informovali zde) se nachází v samotném počátku legislativního procesu. Naše advokátní kancelář pro Vás již nyní plánuje seminář z oblasti pracovního práva zaměřený na oba tyto návrhy. Seminář se uskuteční v září tohoto roku, kdy by již měla být známa finální podoba obou návrhů.
V případě jakýchkoli dotazů se na nás neváhejte obrátit.
