Prostřednictvím této aktuality Vám přinášíme novinky z oblasti pracovního práva.
Konkrétně se blíže podíváme na připravovanou novelu zákoníku práce a dále na nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se tzv. švarcsystému neboli nelegální práce. V souvislosti s tímto rozhodnutím by měli zpozornět především ti, kteří spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ).
(i) Novela zákoníku práce
Předmětem připravované novely zákoníku práce (dostupné zde) je transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování. Cílem návrhu zákona je dle důvodové zprávy posílení vymahatelnosti zásady rovného odměňování, jíž mají bránit „nedostatečně transparentní systémy odměňování, nedostatečná právní jistota ohledně pojmu práce stejné hodnoty a procesní překážky, kterým oběti diskriminace čelí“.
Novela by měla do zákoníku práce přinést především následující změny:
- Informace před vznikem pracovního poměru
V rámci jednání před vznikem pracovního poměru by zaměstnavatel nově nesměl po uchazeči požadovat informaci o výši jeho mzdy či platu u předchozího zaměstnavatele. Samotný zaměstnavatel by pak měl povinnost zaměstnanci před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy sdělit údaj o minimální výši jeho mzdy, resp. platu a o dalších peněžitých i nepeněžitých plněních.
- Systém odměňování & systém poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty
Zaměstnavatelé by nově měli mít povinnost vytvořit tzv. systém odměňování stanovující způsob, jakým odměňují své zaměstnance. Daný systém by měl obsahovat zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy. Současně by měl zahrnovat i rozdělení prací vykonávaných u zaměstnavatele do jednotlivých skupin dle jejich hodnoty. Systém odměňování by měl mít formu vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy.
Dále by měla na zaměstnavatele dopadat i povinnost vytvoření systému poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a to taktéž ve formě vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy.
- Povinnost písemného ujednání o výši mzdy a platu
Nově by měl být stanoven požadavek písemného ujednání o výši mzdy či platu. S ohledem na to, že tento údaj není povinnou náležitostí pracovní smlouvy, lze jej v současné chvíli sjednat i separátně, a to i ústně (byť v praxi se jedná pouze o minimum případů). Nově by mělo být takové ujednání vždy písemné.
- Informační povinnost zaměstnavatele
Zaměstnanci by nově měli získat právo podat zaměstnavateli písemnou žádost, na jejímž základě by zaměstnavatel musel zaměstnanci poskytnout (do dvou měsíců) informaci o výši jejich odměny a dalších plnění, a dále i informaci o průměrné výši těchto hodnot v rámci skupiny práce, v níž dotyčný zaměstnanec v předchozím kalendářním roce vykonával práci, to vše rozdělené podle pohlaví. Zaměstnavatel je povinen o tomto právu všechny své zaměstnance nejméně jednou za kalendářní rok informovat.
Dále je třeba v souvislosti s transpozicí předmětné směrnice zmínit i povinnost některých zaměstnavatelů vypracovávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů ve skupinách prací a poskytovat je MPSV. Podle novely by se měla uvedená povinnost obligatorně vztahovat pouze na zaměstnavatele s alespoň 100 zaměstnanci, a to konkrétně:
- každoročně (zaměstnavatelé s alespoň 250 zaměstnanci),
- popř. každé tři roky (zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci).
Návrh zákona se v současné době nachází v připomínkovém řízení, tj. na samotném začátku legislativního procesu. Účinnosti by měla nová právní úprava nabýt zčásti již k 1. lednu 2027 a částečně k datům 1. ledna 2028 a 1. ledna 2031.
(ii) Švarcsystém z pohledu Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud (NSS) se v poměrně čerstvém rozsudku, jehož plné znění je dostupné zde, věnoval problematice švarcsystému, tj. výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah.
Hned úvodem je nutné zmínit, že umožnění nelegální práce představuje přestupek, za nějž může být „zaměstnavateli“ uložena pokuta až do výše 10 milionů korun. NSS se v daném případě zabýval otázkou naplnění znaků závislé práce, kdy mohou hrát roli i následující faktory:
- vztah nadřazenosti a podřízenosti, který může spočívat mimo jiné i v omezené či zcela absentující možnosti dodavatele odmítnout poptávku ze strany objednatele;
- rozsah činnosti dodavatele odpovídající běžnému pracovnímu úvazku, tj. 8 hodin denně, ve spojení s omezenou možností odmítnout poptávku objednatele;
- výlučnost spolupráce mezi objednatelem a dodavatelem, kdy spolupráce představuje hlavní zdroj obživy dodavatele;
- nastavení odpovědnosti dodavatele vůči objednateli a role dodavatele v rámci organizační struktury objednatele.
Jak je patrné z uvedeného výčtu, kromě již dříve judikatorně zmiňovaných znaků (např. zařazení dodavatele do organizační struktury objednatele či faktické závislosti dodavatele na objednateli, včetně závislosti ekonomické) se v tomto rozsudku objevily i znaky nové, např. omezená možnost dodavatele odmítnout poptávku objednatele.
Důležité je i to, že podle NSS nevylučuje samotná dobrovolnost volby režimu OSVČ ze strany dodavatele ani ekonomická výhodnost takového nastavení naplnění znaků závislé práce. Jinými slovy, pokud vztah mezi dodavatelem a objednatelem fakticky naplní znaky závislé práce, tak není relevantní, že je spolupráce po právní stránce realizována v režimu OSVČ. Smluvní strany v takovém případě musí respektovat platnou právní úpravu a uzavřít mezi sebou pracovní smlouvu, případně DPP či DPČ.
Na základě zkušenosti s kontrolní činností dozorových orgánů považujeme za důležité dodat, že zejména tam, kde pro objednatele vykonávají stejnou činnost (agendu) jak osoby v rámci živnostenské činnosti (OSVČ), tak i osoby zaměstnané v pracovním poměru (HPP), je v případě prokázání takového stavu velmi pravděpodobně shledáno porušení ustanovení zákona o zaměstnanosti.
Aktuální vláda již dříve avizovala posílení kontrolní činnosti v oblasti nelegální práce, a to jak ze strany inspektorátů práce, tak i prostřednictvím finanční správy. Z tohoto důvodu lze (i v kontextu výše uvedených závěrů NSS) doporučit interní prověření nastavení smluvních vztahů s dodavateli.
