Vážení klienti,
v této právní aktualitě Vám přinášíme informace o aktuálním rozhodnutí Nejvyššího soudu, které přináší zcela zásadní dopady takřka na mnohé z Vás, resp. na Vaše společnosti a podobu jejich zakladatelského právního jednání (stanov, společenské smlouvy), včetně zápisu do obchodního rejstříku.
A o co konkrétně jde? Nejvyšší soud se v daném rozhodnutí věnuje otázce vymezení předmětu činnosti společnosti v zakladatelském právním jednání a potažmo i podobě jeho zápisu v obchodním rejstříku. V praxi je totiž tento předmět činnosti nejběžněji vymezen prostřednictvím textu „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ neboli tzv. volné živnosti. A právě tento způsob vymezení se Nejvyššímu soudu nelíbí, jelikož z něj dle jeho slov „není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti“. Takovéto ustanovení zakladatelského právního jednání je tak pro svou neurčitost v rozporu se zákonem, a stejně tomu tak je i u zápisu v obchodním rejstříku, jenž dané vymezení bez dalšího přebírá.
Jak postupovat v případě, že má Vaše společnost v zakladatelském právním jednání, a tedy i v obchodním rejstříku předmět podnikání vymezený výše uvedeným způsobem? Z pohledu právní úpravy je nezbytné, aby byla provedena změna zakladatelského právního jednání, která musí být realizována ve formě notářského zápisu, a na základě této změny by následně mělo dojít k úpravě zápisu v obchodním rejstříku. Mnohé z Vás teď určitě napadá zcela logický dotaz, a to ten, jak tedy předmět podnikání vymezit tak, aby byl v souladu se zákonem? Nejpraktičtějším a nejjednodušším řešením, které předestřel i sám Nejvyšší soud, je uvedení (doplnění) jednotlivých oborů živnosti volné (např. velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu a služeb atd.), jejichž seznam lze u každé společnosti standartně dohledat v živnostenském rejstříku.
A do kdy je třeba uvedenou změnu provést? V ideálním případě by měla být realizována co nejdříve. Jak je již uvedeno výše, vymezení předmětu podnikání prostřednictvím textu „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ není v souladu se zákonem. Rejstříkový soud je v takovýchto případech povinen vyzvat společnost k uvedení zápisu (a tedy i zakladatelského právního jednání) do souladu s právní úpravou, s tím, že k tomuto poskytne přiměřenou lhůtu. Pokud ani v této lhůtě společnost danou povinnost nesplní, může jí rejstříkový soud uložit pokutu a příp. rozhodnout o jejím zrušení a vstupu do likvidace. S ohledem na to, že takto vymezený předmět podnikání má skutečně drtivá většina společností, se domníváme, že ze strany rejstříkových soudů nelze v nejbližší době očekávat hromadnou kontrolu všech zápisů. Současně lze ale předpokládat, že takováto kontrola a následná výzva ze strany obchodního rejstříku může být provedena individuálně kupříkladu při jakékoli jiné změně zápisu v obchodním rejstříku. Z tohoto pohledu tedy doporučujeme, aby byla změna zakladatelského právního jednání spojena s příslušnou rejstříkovou změnou.
Protože se jedná o aktuální novinku, je v tuto chvíli netrpělivě očekáváno vyjádření jednotlivých subjektů spojených s danou problematikou (tj. zejména Notářské komory či příp. jednotlivých rejstříkových soudů, potažmo Ministerstva spravedlnosti). O jakémkoli dalším vývoji se samozřejmě včas dozvíte prostřednictvím našich aktualit.
Závěrem si pak dovolujeme nabídnout naši pomoc s prověřením toho, zda zakladatelské právní jednání Vaší společnosti a potažmo zápis v obchodním rejstříku vyhovuje požadavkům kladeným příslušnou právní úpravou ve světle zmiňovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, a rovněž asistenci s nápravou případného nesouladu.
S úctou,
Pavel Musil a Kateřina Davidová