Vážené dámy, vážení pánové, přinášíme Vám právní aktualitu, která (ačkoli se netýká farmacie ani pracovního práva) bude jistě pro mnohé z Vás velice přínosná. V souvislosti s nynější mimořádnou situací, blížícím se letními prázdninami a ne zrovna nadějnými vyhlídkami stran cestování do zahraničí totiž jistě mnoho z Vás řeší problém, jak naložit s již objednanou a zaplacenou dovolenou.

Vážené dámy, vážení pánové,

přinášíme Vám právní aktualitu, která (ačkoli se netýká farmacie ani pracovního práva) bude jistě pro mnohé z Vás velice přínosná. V souvislosti s nynější mimořádnou situací, blížícím se letními prázdninami a ne zrovna nadějnými vyhlídkami stran cestování do zahraničí totiž  jistě mnoho z Vás řeší problém, jak naložit s již objednanou a zaplacenou dovolenou.

V této souvislosti bychom Vás chtěli informovat o tom, že během minulého týdne byl v Parlamentu schválen návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SAR-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu. Předmětem tohoto návrhu je dočasná úprava režimu vracení peněz za zrušené zájezdy, které se měly konat v termínu od 20. února do 31. srpna tohoto roku.

Pokud dojde k odstoupení od smlouvy o zájezdu naplánovaného na výše uvedený termín, není cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi peníze v zákonné lhůtě 14 dní, ale je oprávněna využít tzv. ochranné doby a místo peněz poskytnout zákazníkovi poukaz (nejméně) v hodnotě zrušeného zájezdu. Návrh zákona pak dále obsahuje několik výjimek v podobě kategorie zákazníků, kteří mohou požadovat vrácení peněz i dříve.

Zákazník může cestovní kancelář kdykoli v ochranné době požádat o nabídku náhradního zájezdu ve stejné či vyšší jakosti než měl původní zrušený zájezd. Pokud je nabízený zájezd ve stejné jakosti a zákazník nabídku přijme, nemůže cestovní kancelář požadovat žádné doplacení případného rozdílu ceny zájezdu. Pokud je zájezd v jakosti vyšší, bude zákazník povinen rozdíl v ceně doplácet za předpokladu, že mu byl současně nabídnut zájezd ve stejné jakosti, přičemž tuto nabídku zákazník nevyužil. Využitím poukazu na zájezd se pak dluh cestovní kanceláře považuje za splněný.  

Pokud zákazník nevyužije žádný nabídnutý zájezd do konce ochranné doby (tj. do 31. srpna 2021), bude pak cestovní kancelář povinna zákazníkovi vrátit veškeré uhrazené platby, a to nejpozději do 14. září 2021. Povinnost vrátit peníze vzniká také v případě, kdy cestovní kancelář nenabídne zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dní ode dne, kdy o toto zákazník v rámci ochranné doby požádal  – ochranná doba pak automaticky zaniká a zákazník je oprávněn požadovat okamžité vrácení peněz.

Návrh tedy v praxi dává cestovním kancelářím možnost odložit si povinnost vrácení uhrazené ceny za původní „odřeknutý“ zájezd, a to o jeden rok.

Jak jsme již výše uvedli, návrh zákona již bez větších diskuzí schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát. Nyní se čeká na podpis prezidenta a následné vyhlášení ve Sbírce zákonu, ke kterému by mělo dojít pravděpodobné v průběhu tohoto týdne.

Pro úplnost přikládáme odkaz na úplné znění daného návrhu zákona tak, jak úspěšně prošel Parlamentem, a to ZDE.

V případě, že bude třeba cokoliv upřesnit či doplnit, jsme Vám kdykoliv k dispozici.

S úctou

Libor Štajer