Vážené dámy, vážení pánové,
dovolujeme si Vás informovat o zajímavém nálezu Ústavního soudu z konce srpna, týkajícího se běhu promlčecí doby u přestupků.
Plénum Ústavního soudu svým nálezem v návaznosti na nález z února letošního roku zrušilo bez náhrady § 112 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který stanovoval pravidlo pro běh promlčecí doby u přestupků spáchaných před účinností nového zákona (před 30. červnem 2017). Podle uvedeného ustanovení platilo, že správní delikt spáchaný za účinnosti předchozí úpravy se promlčí buď uplynutím promlčecí doby stanovené v novém zákoně, nebo uplynutím promlčecí doby stanovené v předchozí úpravy, podle toho, která skončí později.
Ústavní soud vzal v úvahu znění čl. 40 odst. 6 Listiny, podle něhož platí, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. Správně se tedy měla aplikovat kratší, nikoli delší promlčecí doba.
A jaké jsou tedy pro Vás možné důsledky z pohledu farmaceutického práva?
Je notorietou, že vedení správních řízení na SÚKLu a MZ trvá mnohdy celé roky a může nastat situace, že správní delikt (dnes již přestupek), který SÚKL, popř. MZ v rámci odvolacího řízení ještě řeší, je podle nové právní úpravy již promlčen a tedy není možné pokutu uložit. Pokud již uložena byla, nelze ji vykonat.
Máte-li tedy ještě nějaké starší (zahájené před 30. červnem 2017) stále běžící řízení, jehož předmětem je správní delikt například podle zákona o regulaci reklamy či podle zákona o léčivech, podívejte se, kdy došlo k jeho spáchání a zda již náhodou není promlčen. Můžete se totiž vyhnout placení pokuty.
V případě, že bude třeba cokoliv upřesnit či doplnit, jsme Vám kdykoliv k dispozici.
S úctou
Libor Štajer