Vážené dámy, vážení pánové, v rámci této právní aktuality bychom Vás chtěli upozornit na novelu krizového zákona, která by mohla v kontextu současného dění snadno zapadnout. Ačkoli se jedná o na první pohled ne zcela zajímavé téma, můžeme Vás ujistit o tom, že novinky, které by měla daná novela přinést, jsou skutečně zásadní.

Vážené dámy, vážení pánové,

v rámci této právní aktuality bychom Vás chtěli upozornit na novelu krizového zákona, která by mohla v kontextu současného dění snadno zapadnout. Ačkoli se jedná o na první pohled ne zcela zajímavé téma, můžeme Vás ujistit o tom, že novinky, které by měla daná novela přinést, jsou skutečně zásadní.

Úvodem bychom připomněli, že už je tomu bezmála rok, co byl v České republice vyhlášen nouzový stav, a to právě na základě krizového zákona. Vyhlášení, resp. existence nouzového stavu pak umožňuje vládě vydávat tzv. krizová opatření, jejichž prostřednictvím vláda v uplynulém roce omezovala volný pohyb osob či kupříkladu podnikatelskou činnost. V souvislosti s tím bychom tímto chtěli upozornit na novelu krizového zákona, která se nyní nachází v závěrečné fázi legislativního procesu, a jejímž předmětem je mimo jiné zakotvení právní úpravy přestupků právnických osob a OSVČ vztahujících se k porušení povinnosti strpět omezení podnikatelské činnosti stanovené krizovými opatřeními. Návrh zákona počítá s možností uložení sankce v podobě pokuty až do výše 3.000.000,- Kč v případě osoby právnické i fyzické osoby podnikající. Současně je třeba dodat, že v případě osoby fyzické je maximální výše pokuty za přestupek spočívající v nerespektování krizového opatření ohraničena částkou 20.000,- Kč, a to dle v současné době účinné verze krizového zákona.

Na tomto místě považuje za vhodné přímo poukázat na text důvodové zprávy k předmětné novele, kde je uvedeno následující: „Za velmi problematické z hlediska aplikační praxe považuje předkladatel zejména absenci povinnosti strpět některá uložená omezení podnikatelské činnosti u právnických osob a podnikajících fyzických osob. To, že pokud tyto subjekty nedodržují uložené povinnosti, není ve stávající právní úpravě zákonný podklad pro uložení sankce, což významným a zásadním způsobem komplikuje výkon krizových opatření a má zcela stěžejní vliv na řešení krizové situace.“ Z důvodové zprávy novely tedy vyplývá, že krizový zákon v současném znění neumožňuje potrestání právnických osob (s.r.o., a.s. a dalších typů korporací) a fyzických osob podnikajících (tj. OSVČ) za nedodržování krizových opatření ve zmiňované oblasti omezení podnikatelské činnosti. Krizový zákon v tomto ohledu totiž upravuje pouze přestupky fyzických osob (a s nimi spojené sankce), ve vztahu k osobám právnickým a rovněž fyzickým osobám podnikajícím však možnost uložení pokuty v takovém případě (tedy nerespektování zákazu či omezení podnikatelské činnosti) vůbec nestanoví. Tato „nedokonalost“ krizového zákona zůstává po celou dobu trvání nouzového stavu takřka bez povšimnutí široké veřejnosti, přičemž v praxi jsme často svědky toho, že i média uvádějí v tomto směru zavádějící informace, když upozorňují na možnost uložení až třímilionové pokuty, která však reálně není v krizovém zákoně pro výše uvedené případy porušení krizových opatření zakotvena.

Novela krizového zákona již úspěšně prošla Poslaneckou sněmovou, její legislativní proces se však zastavil v Senátu, který ji zaslal zpět do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Celý legislativní proces již od samotného počátku bedlivě sledujeme a samozřejmě od nás můžete očekávat aktuální informace stran jeho dalšího postupu.

S úctou,

Libor Štajer