MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ – přehled nejnovějších změn

1. Systém O-N-T

V prvé řadě bychom zrekapitulovali systém O-N-T vymezující podmínky pro vstup do provozoven služeb, účast na hromadných akcích a další činnosti, které se uskutečňují ve vybraných vnitřních nebo venkovních prostorech. Jedná se o systém následujících podmínek, přičemž postačí, aby byla splněna vždy alespoň jedna:

• plné očkování (min. 14 dní od finální dávky),
• prodělané onemocnění COVID-19 v posledních 180 dnech,
• negativní RT-PCR test (max. 72 hodin starý),
• negativní rychlý antigenní test (RAT) provedený zdravotnickým pracovníkem (max. 24 hodin starý),
• negativní rychlý antigenní test (RAT) provedený pod dohledem zdravotnického pracovníka prostřednictvím on-line služby (max. 24 hodin starý);
• podstoupení rychlého antigenního testu (RAT) na místě s negativním výsledkem.

V rámci systému O-N-T dochází k již dříve avizovaným změnám v podobě zkrácení doby platnosti negativních výsledků testů. Konkrétně je třeba se s účinností od 01.11.2021 připravit na zkrácení platnosti negativního výsledku RT-PCR testu z původních 7 dní na 72 hodin, a rovněž na zkrácení platnosti negativního výsledku rychlého antigenního testu (RAT) provedeného zdravotnickým pracovníkem, a to z původních 72 na 24 hodin.

K relativně zásadním změnám dochází i v oblasti režimu úhrad preventivních testů na onemocnění COVID-19, kdy s účinností od 01.11.2021 nebudou z prostředků veřejného zdravotního pojištění preventivní testy hrazeny. Výjimka z tohoto pravidla se bude vztahovat na osoby mladší 18 let, dále na osoby plně očkované nebo osoby s první dávkou vakcíny (tzv. „rozočkované“) a rovněž na osoby, které nemohou očkování podstoupit z důvodu kontraindikace (to musí prokázat lékařskou zprávou, pokud to není uvedeno v Informačním systému infekčních nemocí). Tyto osoby budou moci preventivní test podstoupit v režimu úhrady zdravotní pojišťovnou v dosavadní frekvenci dvou RT-PCR testů měsíčně a jednoho rychlého antigenního testu (RAT) týdně. Doplňujeme, že testy provedené v rámci indikace od lékaře či hygienické stanice jsou hrazeny i nadále, a to bez jakýchkoli frekvenčních omezení.


2. Nošení ochranných prostředků dýchacích cest

V této oblasti dochází k zásadnímu zpřísnění, a to s účinností od 25.10.2021. Ve vnitřních prostorách budov je nutné nosit výhradně respirátor s odpovídající filtrační účinností (chirurgická rouška v takových případech není dostačující). Obecná výjimka z tohoto pravidla se vztahuje na situace, kdy je zachován alespoň 1,5metrový rozestup mezi jednotlivými osobami. Za zmínku pak rovněž stojí výjimka důležitá pro provoz pracovišť, která se vztahuje na „osoby v době výkonu práce na pracovišti nebo v době výkonu jiné obdobné činnosti po dobu, kdy vykonávají tuto činnost na jednom místě bez přítomnosti jiné osoby“. Tuto výjimku je z našeho pohledu třeba vykládat tak, že zaměstnanec může odložit respirátor v případě, kdy se nachází sám v místnosti či prostorově dostatečně oddělené části pracoviště. Splnění podmínek pro aplikaci této výjimky bude nutné (s ohledem na její obecnější formulaci) posuzovat v každém případě individuálně. Podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví je v případě zaměstnanců možné aplikovat obě dvě výjimky, tj. jak výjimku „speciální“ umožňující odložení respirátoru v případě, kdy se zaměstnanec v době výkonu práce nachází na jenom místě bez přítomnosti jiné osoby, tak i „obecnou“ výjimku pro případy min. 1,5 metrového rozestupu. Tento výklad je potvrzen i v odůvodnění příslušného opatření.

V některých vnitřních prostorách, jako jsou například prodejny a provozovny služeb, prostředky veřejné hromadné dopravy, zdravotnická zařízení (nemocnice, polikliniky) či vnitřní prostory provozoven služeb, je pak i nadále nutné mít respirátor bez ohledu na odstup od ostatních osob. 

Ke zpřísnění povinnosti nošení ochranných prostředků dýchacích dochází rovněž ve vztahu k hromadným akcím (viz informace uvedené v bodě 3. dále).


3. Konání hromadných akcí

Ve vztahu k hromadným akcím je třeba i nadále rozlišovat pomyslné tři kategorie. Úvodem je však třeba poznamenat, že ke zpřísnění podmínek konání hromadných akcí dochází pouze v oblasti nošení ochranných prostředků dýchacích cest.
 

• Pracovní setkání

Setkání zaměstnanců jedné společnosti v podobě běžných pracovních meetingů, jichž se kromě zaměstnanců a vedení společnosti (a příp. osob spolupracujících se zaměstnavatelem na denní bázi jakožto OSVČ) nezúčastní žádné jiné osoby (externisté), dle našeho názoru nejsou mimořádnými opatřeními nikterak regulovány. V praxi je tedy nutné dodržet pouze povinnost nošení respirátoru na pracovišti, přičemž lze doporučit i další hygienická opatření (např. časté větrání místnosti, desinfekce apod.). I nadále však doporučujeme konání pracovních setkání za osobní účasti většího počtu osob omezovat pouze na nezbytně důležité případy.
 

K výše uvedenému je pak třeba doplnit, že stejně tak nejsou z pohledu mimořádných opatření regulována pracovní setkání ve smyslu obchodních schůzek s business partnery, které nelze (pokud se nejedná o výjimečný případ) považovat za hromadné akce.
 

Pokud by se však jednalo o akci mimořádnou (např. celofiremní setkání konané jedno ročně) či  akci konanou mimo prostory pracoviště zaměstnavatele, jednalo by se již o hromadnou akci ve smyslu příslušného mimořádného opatření a bylo by tedy nutné dodržet odpovídající podmínky (viz třetí bod).
 

• Kongresy, školení a vzdělávací akce

Další kategorií jsou akce, které jsou pořádány za vzdělávacím účelem. Nespadají sem pouze „klasické“ kongresy, ale kupříkladu i akce konané zaměstnavatelem, jako jsou advisory boardy či školení, jichž se kromě zaměstnanců společnosti zúčastní i lidé zcela mimo danou společnost.

U tohoto druhu akcí je důležité, že maximální počet účastníků není nijak omezen. I nadále jsou stanoveny doplňující podmínky pro konání těchto akcí, kdy mezi ty hlavní patří splnění jedné z podmínek stanovených systémem O-N-T. Mimořádné opatření však současně rozlišuje, jaká je kapacita prostor, kde se akce koná, přičemž v případě prostor s kapacitou nad 3.000 osob je systém O-N-T modifikován. Důležité je i to, že každý z účastníků musí mít neustále nasazený respirátor, a to bez ohledu na to, kde se akce koná a jaké jsou mezi jednotlivými účastníky rozestupy.
 

• Další hromadné akce

Mimořádné opatření dále rozlišuje další veřejné a soukromé akce. Jedná se o pomyslnou zbytkovou kategorii, u níž je maximální počet účastníků omezen na 1.000 (vnitřní prostory), resp. 2.000 (vnější prostory), přičemž pokud je počet účastníků vyšší než 20, musí každý splňovat jednu z podmínek stanovených systémem O-N-T. I v tomto případě dochází ke zpřísnění povinnosti nošení respirátoru, který je dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví u akce konané ve vnitřních prostorách nezbytný vždy, a to bez ohledu na počet účastníků a jejich vzájemné rozestupy. Zde upozorňujeme, že text mimořádného opatření se v tomto bodě liší, jelikož je formulován tak, že v případě 1,5metrového rozestupu mezi účastníky umožňuje odložení respirátoru. I přesto však doporučujeme postupovat v souladu se stanoviskem ministerstva , podle něhož je respirátor u akce konané ve vnitřních prostorách povinný, bez jakékoli výjimky, jelikož předpokládáme, že formulace mimořádného opatření se v tomto ohledu ještě dočká určitých změn. Doplňujeme, že v případě akce konané ve vnějších prostorách je povinný v případě, že počet účastníků přesáhne číslo 30 a současně nebude zachován 1,5 metrový rozestup.

4. Chod právnických osob (zasedání orgánů společnosti)


Jisté omezení v oblasti konání zasedání právnických osob (tj. valné hromady, členské schůze, představenstva, dozorčí rady apod.) trvá i nadále. V případě, kdy se takového zasedání zúčastní více než 20 osob, je jednak nutné dodržovat určitá hygienická opatření (zejména musí mít účastníci respirátor či chirurgickou roušku a je třeba zajistit, aby bylo mezi jednotlivými účastníky volné jedno sedadlo), jednak musí každý účastník splňovat jednu z podmínek stanovených systémem O-N-T.
'

Pokud bystě měli k problematice mimořádných opatření jakékoli dotazy či připomínky, s důvěrou se na nás můžete obrátit.