Vážené dámy, vážení pánové, v rámci této právní aktuality Vás informujeme o novinkách v oblasti zasedání orgánů právnických osob (a.s., s.r.o., SVJ, spolků apod.). Konkrétně se jedná o připravovanou novelu zákona, který v návaznosti na pandemii onemocnění COVID-19 mimo jiné již během „první vlny“ umožnil orgánům právnických osob organizovat svá zasedání prostřednictvím technických prostředků (tedy aplikací jako jsou např. Microsoft Teams, Google Meets, Skype apod.) či projednat důležité záležitosti tzv. mimo zasedání korespondenčně, tedy písemně.

Vážené dámy, vážení pánové,

v rámci této právní aktuality Vás informujeme o novinkách v oblasti zasedání orgánů právnických osob (a.s., s.r.o., SVJ, spolků apod.). Konkrétně se jedná o připravovanou novelu zákona, který v návaznosti na pandemii onemocnění COVID-19 mimo jiné již během „první vlny“ umožnil orgánům právnických osob organizovat svá zasedání prostřednictvím technických prostředků (tedy aplikací jako jsou např. Microsoft Teams, Google Meets, Skype apod.) či projednat důležité záležitosti tzv. mimo zasedání korespondenčně, tedy písemně.

Tato možnost se vztahovala na všechny právnické osoby bez ohledu na to, zda mají některý z výše uvedených způsobů přímo zakotvený v jejich zakladatelském právním jednání (společenská smlouvy, stanovy). Zákon původně počítal s tím, že právnické osoby budou moci této možnosti využívat pouze do konce tohoto roku. S ohledem na současnou epidemiologickou situaci se však vláda rozhodla připravit návrh novely, která by dané období prodlužovala od dalších šest měsíců, tj. až do 30.06.2021.

Pokud by byl daný návrh zákona v této podobě přijat, v praxi by mohly orgány akciových společností, „s.r.o.“, spolků, družstev či v neposlední řadě SVJ i nadále realizovat svá setkání prostřednictvím internetových aplikací či písemně, například i prostřednictvím e-mailové komunikace. Daný návrh zákona byl nyní zaevidován v Poslanecké sněmovně, přičemž vláda bude usilovat o to, aby byl přijat do konce tohoto roku.

Na základě našich praktických zkušeností víme, že mnohé společnosti tuto možnost po valnou část tohoto roku velice aktivně využívaly. Uvedená možnost bývá realizována zejména v případě orgánů, které mají větší počet členů (za účelem snížení rizika přenosu nákazy) či v případech, kdy někteří členové daného orgánu pobývají v zahraničí a cesta do České republiky, jakožto i návrat do domovského státu by pro ně mohly být vzhledem k současné epidemiologické situaci značně problematické. níže pak přikládáme přehled dotazů, s nimiž se v souvislosti s touto problematikou nejčastěji setkáváme.

FAQ:

Je nutné, aby byla členům daného orgánů v důsledku mimořádných opatření reálně znemožněna prezenční účast na zasedání, nebo může orgán ke změně způsobu zasedání přistoupit i bez splnění této podmínky?
Dosavadní právní úprava se použije pouze na situace, kdy je v důsledku některého z mimořádných opatření konání zasedání orgánu znemožněno nebo podstatně znesnadněno. V případě přijatí navrhované novely (v nynějším znění) by bylo možné danou možnost využít zcela bez omezení.

Je možnost realizace zasedání orgánu právnické osoby „na dálku“ omezena tím, že by toto muselo být výslovně zakotveno ve stanovách či společenské smlouvě?
Ne, jak je již výše uvedeno, tuto možnost mohou právnické osoby využít bez ohledu na to, zda ji jejich zakladatelské právní jednání přímo upravuje, což lze považovat za jeden z nejpřínosnějších dopadů.

Jsou stanoveny nějaké konkrétní podmínky, jak by mělo zasedání např. prostřednictvím internetové aplikace probíhat?
Podmínky nikde výslovně stanoveny nejsou, podle daného zákona by je měl v případě nejvyššího orgánu (tj. valná hromada, členská schůze) určit statutární orgán, v případě kteréhokoli dalšího orgánu pak přímo daný orgán.

Jak postupovat v případě, že má daná právnická osoba tuto možnost již v zakladatelském právním jednání zakotvenou, ale její využití je podmíněno splněním dalších podmínek (např. souhlasem všech členů daného orgánu)?
Tyto podmínky je pak nutné respektovat, a to bez ohledu na tuto speciální právní úpravu.

Považuje se rozhodnutí přijaté tímto způsobem za „plnohodnotné“, není nutné ho následně ještě nějakým způsobem potvrzovat?
Takovéto rozhodnutí má z právního pohledu stejnou váhu jako kterékoli jiné a není tedy třeba jej dodatečně potvrzovat.

S úctou, 

Libor Štajer