Vážené dámy, vážení pánové,
s ohledem na nedávné zpřísnění vládních krizových opatření a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví jsme si pro Vás připravili aktualizovaný přehled podpůrných opatření, jejichž cílem je alespoň zčásti eliminovat negativní dopady současné situace. Mnohá podpůrná opatření se stále nacházejí v procesu přípravy – k těm proto poskytujeme v současné době aktuálně platné, dílčí informace, přičemž Vás budeme informovat o dalším vývoji. Vzhledem k Vašim množícím se dotazům týkajícím se „překážek v práci“ a s tím souvisejících možností čerpání státní podpory, přikládáme rovněž odpovědi k otázkám, které se v posledních dnech opakovaly nejčastěji.
I. Program na ochranu zaměstnanosti Antivirus
Jak jsme Vás již informovali v jedné z předcházejících aktualit, režim A programu Antivirus byl prodloužen do konce tohoto roku. Zbývající části, tj. režimy B a C se žádného prodloužení (obnovení) prozatím nedočkaly.
Níže pak najdete přehledovou tabulku popisující situace předvídané v rámci režimu A a B a s tím spojené povinnosti zaměstnavatele a případný nárok na příspěvek.
Co se týče režimu C, zde se jednalo spíše o jednorázovou záležitost spočívající v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění pro některé zaměstnavatele, a to pouze za období od června do srpna tohoto roku. V současné době pak není zřejmé, zda vláda hodlá v budoucnu přistoupit k obdobnému opatření.
FAQ:
Jaké možnosti postupu se nabízí u zaměstnance, pro něhož nemá zaměstnavatel dostatek práce, ale současně mu nevzniká nárok na podporu z programu Antivirus?
Zde velice záleží na konkrétní situaci, obecně se však nabízí následující varianty. Pokud se jedná o zaměstnance-rodiče, je možné se s ním dohodnout na tom, aby začal čerpat ošetřovné. Další možností je pak nařízení dovolené, k němuž však musí dojít s minimálním 14denním předstihem (se souhlasem zaměstnance lze tuto dobu zkrátit). V neposlední řadě lze uvažovat o dohodě se zaměstnancem na dočasném snížení jeho úvazku (zde je však v každém případě třeba souhlasu zaměstnance).
Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec s odpovídajícím vzděláním projeví zájem nastoupit jako dobrovolník do nemocnice? Má zaměstnavatel povinnost mu toto umožnit?
V tomto případě přichází aktuálně v úvahu čerpání „klasického“ pracovního volna sjednaného se zaměstnancem (známé také jako „neplacené volno“). Teoreticky by připadalo v úvahu i poskytnutí pracovního volna podle § 202 zákoníku práce, tedy volna navázaného na výkon občanské povinnosti (dle našeho názoru však uvedené přichází v úvahu až v případě, kdy by byla daná osoba „povolána“ na základě krizového či mimořádného opatření, k čemuž prozatím nedošlo).
Co se týče povinnosti zaměstnavatele volno poskytnout, v případě „klasického“ neplaceného volna je toto zcela na uvážení zaměstnavatele, v druhém případě je zaměstnavatel vázán určitými podmínkami stanovenými zákoníkem práce. Závěrem doplňujeme, že v případě obou variant není zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy, nicméně máme zkušenost, že zaměstnavatelé, kteří přistoupili k první uvedené variantě, v zásadě náhradu mzdy dobrovolně vyplácí.
Vztahuje se možnost čerpání z režimu A programu Antivirus pouze na zaměstnavatele, u nichž došlo k omezení či uzavření jejich provozoven, nebo se omezení mohou vztahovat „pouze“ na jeho činnost (bez vazby na provozovnu)?
Na rozdíl od programu COVID – Nájemné se možnost čerpání z programu Antivirus vztahuje na všechny zaměstnavatele, jejichž činnost byla jakkoliv přímo omezena v důsledku mimořádných opatření, a to bez vazby na existenci provozovny.
II. Kurzarbeit alias částečná (ne)zaměstnanost
V současné době se v legislativním procesu nachází vládní novela zákona o zaměstnanosti, jejímž cílem je do právní úpravy „natrvalo“ zakotvit institut tzv. kurzarbeitu neboli (dle dikce daného návrhu) částečné zaměstnanosti.
Koncept kurzarbeitu funguje na tom principu, že stát přispívá zaměstnavateli na náhradu mzdy zaměstnance v případě, kdy zaměstnanec nemůže v důsledku předem definovaných okolností pracovat v plném rozsahu sjednané týdenní pracovní doby. Jak jsme Vás již informovali v naší aktualitě z konce letošního září, dle daného návrhu zákona by mělo dojít k zavedení podpory v době částečné zaměstnanosti, jejíž poskytování je podmíněno předchozí „aktivací“ prostřednictvím vládou vydaného nařízení. Ta by měla k tomuto kroku přistoupit kupříkladu při hospodářských obtížích, živelních událostech, kybernetickém útoku, či při epidemii nakažlivého onemocnění. V rámci předmětného nařízení vláda určí délku tzv. podpůrčí doby (tj. doby, po kterou bude podpora poskytována) a rozsah týdenní pracovní doby, v němž není zaměstnavatel schopen přidělovat práci (v rozmezí od 20 do 80 % stanovené týdenní pracovní doby). Podpůrčí doba může být následně prodloužena, celkově však nesmí její délka překročit 12 měsíců. Výše podpory by pak měla činit 70 % z čistého průměrného hodinového výdělku zaměstnance, současně by však byla výše podpory limitována (resp. „zastropována“).
Ačkoli se po schválení návrhu zákona zdálo, že legislativní proces bude relativně rychlý (a to i s ohledem na končící platnost režimu B programu Antivirus), novela doposud prošla „pouze“ prvním čtením. Vládě se totiž nepodařilo v Poslanecké sněmovně prosadit zkrácené projednání zákona ve stavu legislativní nouze. Nyní je proto otázkou, zda bude ke konci října zvýšen tlak na jeho projednání tak, aby nabyl účinnosti počátkem listopadu a mohl sloužit jako náhrada režimu B programu Antivirus, nebo zda se vláda rozhodne pro prozatímní řešení v podobě prodloužení zmíněného režimu programu Antivirus (ať již v původní či modifikované podobě). V návaznosti na předcházející větu uvádíme, že vzhledem k relativně velkému množství připomínek odborné veřejnosti i opozice a rovněž i počtu již podaných pozměňovacích návrhů lze očekávat spíše druhou variantu.
III. Ošetřovné pro zaměstnance i OSVČ
- Ošetřovné pro zaměstnance
V současné době se v legislativním procesu nachází rovněž návrh novely zákona o nemocenském pojištění, na jejímž základě by mělo dojít k rozšíření nároku na ošetřovné v souvislosti s nynějším uzavřením škol. V předcházející aktualitě jsme Vás informovali o nosných bodech toho návrhu, avšak některé z nich se v průběhu jeho projednávání v Poslanecké sněmovně změnily. Shodné s původním návrhem zůstává prodloužení podpůrčí doby (tj. doby, kdy lze čerpat ošetřovné), tzn. o celou dobu trvání uzavření škol, možnost čerpání ošetřovného pro rodiče, jejichž dítěti byla nařízena karanténa, neomezená možnost rodičů se při čerpání ošetřovného střídat (nikoli však v rámci jednoho dne) a rozšíření nároku i na „dohodáře“ (zaměstnance pracující na DPP či DPČ). Naproti tom by měla být nově zvýšena procentuální výše ošetřovného, a to na 70 % z denního vyměřovacího základu, přičemž jeho minimální částka na jeden den by měla činit 400,- Kč.
Návrh zákona nyní poputuje do Senátu, který ho může vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy či poslat dál k podpisu prezidentovi. Nehledě na termín jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a následnou účinnost by mělo být (dle stávajícího znění) možné čerpat ošetřovné zpětně.
- Ošetřovné pro OSVČ
Vláda přišla, stejně jako na jaře, s ošetřovným pro OSVČ. To by mělo být poskytováno prostřednictvím programu Ošetřovné pro OSVČ II. Oficiální, resp. podrobnější podmínky k tomuto programu ještě nebyly zveřejněny, avšak dle nyní dostupných informací by měla výše ošetřovného činit 400,- Kč na den. Samotný nárok by pak měl vzniknout za obdobných podmínek jako u zaměstnanců, tj. program míří zejména na situace, kdy musí daná osoba zůstat doma s dítětem mladším 10 let z důvodu uzavření škol nebo dítěti nařízené karantény.
FAQ:
Je možné ošetřovné čerpat kupříkladu jen dva pracovní dny týdně a zbytek týdne chodit do práce?
Ano, i toto je možné. Cílem navrhované právní je úpravy je mimo jiné umožnit rodičům, aby se v péči o dítě (pravidelně) střídali.
IV. Program COVID – Nájemné II
Poslední významnou novinkou na poli státních podpor je vyhlášení druhé výzvy k programu COVID – Nájemné. Ta se však (v jistých ohledech trochu nečekaně) vztahuje na období od července do září tohoto roku, přičemž nárok na podporu ve výši 50 % z nájemného za toto období vznikne v případě omezení provozovny v daném období na základě některého z krizových opatření. Konkrétně je ve výzvě výslovně uvedeno, že míří zejména na provozovny stravovacích služeb, komerčně provozovaná sportoviště, kulturní zařízení apod. Na rozdíl od první výzvy není v tuto chvíli třeba, aby pronajímatel poskytoval nájemci provozovny slevu z nájemného.
Proces podání žádosti je pak velice podobný jako v případě první výzvy, tj. žádost se podává prostřednictvím webové aplikace. Doložit je třeba čestné prohlášení nájemce, pronajímatele a doklady o uhrazení nájemného (jednak tedy doklady o uhrazení 50 % z nájemného za předmětné období a dále doklad o uhrazení nájemného alespoň za dva měsíce z období 01.07.2019 až 30.06.2020).
FAQ:
Vztahuje se program COVID – Nájemné i na vztahy mezi nájemcem a podnájemníkem nebo pouze na vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem?
Možnost čerpání z daného programu se vztahuje i na podnájemníky.
Další vývoj celé situace pro Vás neustále sledujeme.
S úctou,
Libor Štajer