Dovolujeme si Vás informovat o tom, že Úřad pro ochranu osobních údajů zveřejnil na svých webových stránkách protokol o kontrole čj. UOOU-06439/17-22, v němž rozklíčoval některé své právní názory ohledně obchodních sdělení. Zejména dovodil vhodné právní tituly pro přímý marketing, které se liší dle jednotlivých skupin oslovených subjektů.

Vážení klienti,

dovolujeme si Vás touto cestou informovat o tom, že Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) zveřejnil na svých webových stránkách protokol o kontrole čj. UOOU-06439/17-22, v němž rozklíčoval některé své právní názory ohledně obchodních sdělení. Zejména dovodil vhodné právní tituly pro přímý marketing, které se liší dle jednotlivých skupin oslovených subjektů.

V daném protokolu Úřad řešil především dvě skupiny subjektů:

·        zákazníky a

·        odběratele obchodních sdělení/novinek.

Pro zákazníky dovodil Úřad jako vhodný právní titul buď oprávněný zájem, souhlas či dříve vzniklý zákaznický vztah.

Pro ostatní odběratele obchodních sdělení Úřad dovodil jako vhodný právní titul pouze souhlas.

 

K souhlasu

Na souhlas je možné pohlížet buď jako na souhlas udělený dle čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR či jako na souhlas ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. Udělený souhlas však musí být, nehledě na zvolenou právní úpravu, v souladu s nařízením GDPR, tedy naplňovat definici souhlasu uvedenou v čl. 4 bodu 11 GDPR – musí se jednat o „svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle“ subjektu údajů. Tento souhlas je potřeba získat od subjektu předem a formou, která vyžaduje aktivní přihlášení subjektu k odběru newsletteru (musí tedy sám projevit zájem o přímý marketing, např. vyplněním své e-mailové adresy). Uvedené neplatí, pokud se jedná o vlastního zákazníka, kterému je obchodní sdělení zasíláno na základě jednoho z níže uvedených právních titulů.

V případě, že by nastala konfliktní situace, kdy adresát obchodního sdělení tvrdí, že mu bylo odesílatelem zasláno obchodní sdělení bez jeho souhlasu, je však důkazní břemeno na straně odesílatele. Doporučujeme proto uchovávat okamžik a způsob získání souhlasu od subjektu údajů pro případ sporu či kontroly ze strany Úřadu.

 

K oprávněnému zájmu

Oprávněný zájem jako vhodný právní titul vychází z čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR a použití tohoto titulu jako vhodného základu pro přímý marketing výslovně uvádí i recitál 47 GDPR. Při jeho zvolení je však nutné, a Úřad to opakovaně v protokolu zmiňuje, provést komplexní posouzení oprávněného zájmu (tzv. balanční test) pro jednoznačné prokázání skutečnosti, že zájem odesílajícího převyšuje zájmy nebo základní práva a svobody subjektů údajů. Tento balanční test je nutné provést předtím, než dojde k jakémukoli odeslání obchodních sdělení, a v případě kontroly ze strany Úřadu je nutné provedení testu doložit.

 

K již existujícímu zákaznickému vztahu

Tento právní titul je upraven v § 7 odst. 3 zákona č. 480/2004 Sb. Pokud tedy získáte údaje od svého zákazníka můžete „využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se … vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet odesílatele odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.“ Jedná se tedy o tzv. opt-out možnost zasílání newsletterů, kdy souhlas není nutné od adresátů vyžadovat předem.

 

I přesto, že se vhodný právní titul pro přímý marketing u uvedených skupin subjektů liší, Úřad u všech případů zdůraznil nutnost plnění dostatečné informační povinnosti vůči subjektu údajů, a to nejpozději v okamžiku získání osobních údajů.

 

V případě jakýchkoliv dotazů k této problematice jsme Vám k dispozici.

 

Petra Vodáková