Vážení klienti,
dovolujeme si Vás touto cestou informovat o tom, že Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) zveřejnil na svých webových stránkách protokol o kontrole čj. UOOU-06439/17-22, v němž rozklíčoval některé své právní názory ohledně obchodních sdělení. Zejména dovodil vhodné právní tituly pro přímý marketing, které se liší dle jednotlivých skupin oslovených subjektů.
V daném protokolu Úřad řešil především dvě skupiny subjektů:
· zákazníky a
· odběratele obchodních sdělení/novinek.
Pro zákazníky dovodil Úřad jako vhodný právní titul buď oprávněný zájem, souhlas či dříve vzniklý zákaznický vztah.
Pro ostatní odběratele obchodních sdělení Úřad dovodil jako vhodný právní titul pouze souhlas.
K souhlasu
Na souhlas je možné pohlížet buď jako na souhlas udělený dle čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR či jako na souhlas ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. Udělený souhlas však musí být, nehledě na zvolenou právní úpravu, v souladu s nařízením GDPR, tedy naplňovat definici souhlasu uvedenou v čl. 4 bodu 11 GDPR – musí se jednat o „svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle“ subjektu údajů. Tento souhlas je potřeba získat od subjektu předem a formou, která vyžaduje aktivní přihlášení subjektu k odběru newsletteru (musí tedy sám projevit zájem o přímý marketing, např. vyplněním své e-mailové adresy). Uvedené neplatí, pokud se jedná o vlastního zákazníka, kterému je obchodní sdělení zasíláno na základě jednoho z níže uvedených právních titulů.
V případě, že by nastala konfliktní situace, kdy adresát obchodního sdělení tvrdí, že mu bylo odesílatelem zasláno obchodní sdělení bez jeho souhlasu, je však důkazní břemeno na straně odesílatele. Doporučujeme proto uchovávat okamžik a způsob získání souhlasu od subjektu údajů pro případ sporu či kontroly ze strany Úřadu.
K oprávněnému zájmu
Oprávněný zájem jako vhodný právní titul vychází z čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR a použití tohoto titulu jako vhodného základu pro přímý marketing výslovně uvádí i recitál 47 GDPR. Při jeho zvolení je však nutné, a Úřad to opakovaně v protokolu zmiňuje, provést komplexní posouzení oprávněného zájmu (tzv. balanční test) pro jednoznačné prokázání skutečnosti, že zájem odesílajícího převyšuje zájmy nebo základní práva a svobody subjektů údajů. Tento balanční test je nutné provést předtím, než dojde k jakémukoli odeslání obchodních sdělení, a v případě kontroly ze strany Úřadu je nutné provedení testu doložit.
K již existujícímu zákaznickému vztahu
Tento právní titul je upraven v § 7 odst. 3 zákona č. 480/2004 Sb. Pokud tedy získáte údaje od svého zákazníka můžete „využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se … vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet odesílatele odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.“ Jedná se tedy o tzv. opt-out možnost zasílání newsletterů, kdy souhlas není nutné od adresátů vyžadovat předem.
I přesto, že se vhodný právní titul pro přímý marketing u uvedených skupin subjektů liší, Úřad u všech případů zdůraznil nutnost plnění dostatečné informační povinnosti vůči subjektu údajů, a to nejpozději v okamžiku získání osobních údajů.
V případě jakýchkoliv dotazů k této problematice jsme Vám k dispozici.
Petra Vodáková