Dne 23. dubna 2025 byl v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení projednán návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk 849).

Novela byla jako celek schválena hlasy 94 ze 175 přítomných poslanců (proti bylo 17) a nyní bude následovat její projednání v Senátu. Účinnost je navrhována od 1. ledna 2026. Novela zahrnuje mnoho významných změn, které jsme blíže rozebírali v předchozích aktualitách (například zde) či na našich seminářích. S ohledem na dosavadní průběh legislativního procesu je velká pravděpodobnost, že novela bude do konce tohoto volebního období schválena.

V této aktualitě se zaměříme na průběh a výsledky třetího čtení v Poslanecké sněmovně, zejména pak na hlasování o pozměňovacích návrzích.

Na úvod vystoupil pan ministr zdravotnictví Válek, který návrh stručně uvedl. Podle jeho slov návrh přináší zlepšení efektivity systému a tím i dostupnosti hrazených služeb. Dále pan ministr načetl legislativně technické změny, které byly plénem jednomyslně schváleny. Pan ministr podpořil pozměňovací návrh označovaný jako tzv. volba pacienta, který načetl ve druhém čtení společně s paní poslankyní Crkvenjaš z ODS a díky kterému by mělo být možné, aby si pacienti hradili v případě zdravotních služeb zahrnujících zdravotní služby nehrazené (např. lepší zdravotnický prostředek) pouze rozdíl mezi hrazenou a nehrazenou variantou. Nyní platí, že v případě, kdy si pacient chce připlatit za lepší, resp. dražší, např. implantabilní prostředek (nebo panem ministrem zmiňovanou odlehčenou sádru či laser při léčbě varixů), musí uhradit danou službu v plné výši, nikoliv pouze do výše rozdílu oproti hrazené variantě. Jedná se o tzv. paragraf Fischerové, který by tímto pozměňovacím návrhem měl být prolomen a dle oponujících poslanců by se jednalo o počátek komercionalizace zdravotnictví, v jejímž důsledku by nakonec nemusely být vůbec nutné zdravotní pojišťovny a došlo by k narušení principu rovnosti při poskytování zdravotních služeb. Podle některých poslanců je zejména problematické, že není definováno, co je standard (hrazená péče), a jak standard případně bude definován. Podle pana ministra se v případě jím navrhované změny jedná o systém známý z úpravy úhrad léků či zdravotnických prostředků a předpokládá se do budoucna i možnost komerčního připojištění pro tyto účely. Návrh však nakonec nebyl poslanci schválen.

V obecné rozpravě vystoupila řada poslanců s tím, že se vraceli ke svým pozměňovacím návrhům.

Poslankyně Bělohlávková z KDU-ČSL trvala na svém návrhu na označování těhotenských testů nabídkou pomoci neočekávaně těhotným ženám (ponechala pouze variantu odkazu na webové stránky Ministerstva zdravotnictví), který vyvolal velké diskuze a negativní emoce. Nakonec tento návrh nebyl poslanci schválen.

Dále se hlasovalo o návrhu poslankyně Richterové z Pirátů ohledně zlepšení přístupu k hrazené péči porodních asistentek v období šestinedělí. Návrh nebyl poslanci schválen.

Poslanec Farhan z ANO upozornil na rozpory v prezentování připravené novely spočívající v tom, že na jednu stranu novela slibuje převratné a přínosné změny, na druhou stranu ale konstatuje, že nedojde k zásadním změnám. Dále kritizoval nedostatek lékařů, kteří by měli změny v oblasti prevence implementovat do praxe, a fond obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven, který vnímá jako nesystémový (nahrazování činnosti státu). Konečně kritizoval posílení kompetencí Ústavu zdravotnických informací a statistiky a pozměňovací návrh ministra financí Stanjury, v jehož důsledku by měly nemocnice přijít údajně o cca 5 mld. Kč na bonusech přijímaných dle stávajícího znění § 39h odst. 1 zákona.

Novelu také významně kritizoval pan poslanec Janulík z ANO s tím, že zdravotnictví je dle jeho názoru na dobré úrovni, pacienti si za léčbu nepřiplácí a navrženými změnami by došlo k překlopení na „pojišťovenský systém“, v němž by o péči rozhodovaly pojišťovny. Problém vnímá v nízkém finančním ohodnocení lékařů.

Poslanec Brázdil z ANO se v rozpravě vrátil ke svému pozměňovacímu návrhu, kterým by měla být zachována výběrová řízení na poskytovatele zdravotních služeb prováděná krajskými úřady, které novela navrhuje zrušit, avšak tento návrh nakonec nebyl přijat.

Z pozměňovacích návrhů byl zejména ve druhém čtení velmi diskutován návrh pana ministra Stanjury, který byl poslanci ve třetím čtení nakonec zamítnut, a to poměrem hlasů ze 173 přítomných: pro 43, proti 82. Tímto návrhem by se byla bývala vrátila právní úprava obsažená v § 39h odst. 1 zákona do doby před 1. lednem 2022, tj. poskytovatelé zdravotních služeb by tedy museli vykazovat zvlášť účtované léčivé přípravky předepisované na žádanku (nemocniční ZÚLPy) do výše skutečně uplatněných, resp. vysoutěžených cen. Novela tak půjde do Senátu v podobě, která do aktuálního znění § 39h odst. 1 zákona v tomto ohledu zasahuje. Podle tohoto ustanovení nyní mohou poskytovatelé (nemocnice) v případě ZÚLPů předepisovaných na žádanku vykazovat buď v nejvyšší možné úhradě pro konečného spotřebitele, nebo v nejvyšší možné ceně pro konečného spotřebitele, je-li nižší než úhrada pro konečného spotřebitele, nebo ve smluvní ceně zdravotní pojišťovny, je-li nižší, než úhrada pro konečného spotřebitele a cena pro konečného spotřebitele. Žádné jiné hodnoty nepřicházejí dle důvodové zprávy v úvahu.

Za zmínku konečně stojí také přijetí pozměňovacího návrhu poslance Fifky z ODS, který má zavést tzv. HTA vakcín (a monoklonálních protilátek), kdy o jejich úhradě by měl rozhodovat Státní ústav pro kontrolu léčiv procesem obdobným ostatním léčivům (zejména orphan léčivům se zohledněním specifik přípravků určených k imunizaci). Tento návrh byl hladce přijat.

Přestože poslanci z ANO a SPD málem odhlasovali vrácení návrhu do druhého čtení, návrh zákona byl jako celek schválen.

Výsledky hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení nakonec kopírují výsledky hlasování na Výboru pro zdravotnictví, tedy alespoň v případech, kdy výbor přijal doporučující nebo nedoporučující stanovisko.

Legislativní cestu tohoto návrhu pro Vás budeme i nadále sledovat.