CZ EN

Efektivní právní služby

Chci odebírat newslettery od KMVS


Aktuality

Přelomové rozhodnutí v oblasti spotřebitelských soutěží

Vážené dámy, vážení pánové,

dne 10.12.2020 vydal Nejvyšší správní soud pod č.j. 1 As 255/2020 – 72 přelomové rozhodnutí v oblasti spotřebitelských soutěží, kterým mimo jiné objasnil, za jakých okolností lze vůbec o tzv. Premium SMS (tedy SMS zpoplatněných zvláštním poplatkem) uvažovat jakožto o „sázce“ do soutěže. Uvedeným rozhodnutím soud dále mj. potvrdil, že pokud správní orgány rozhodují při uložení sankce dle právního předpisu, který není jednoznačný, což byl vždy mj. loterní zákon, mají se přiklonit k příznivějšímu výkladu pro účastníka řízení. Uvedené rozhodnutí vneslo po letech nejistoty konečně světlo do využívání Premium SMS v rámci spotřebitelských soutěží a současně obecně přesněji vytyčilo meze, v nichž se mohou pohybovat dozorové orgány.

Jednalo se o spor, v němž naše kancelář právně zastupovala jeden z vydavatelských domů, který pořádal ve svých časopisech soutěže pro čtenáře. Na druhé straně sporu stály orgány finanční správy (jmenovitě Specializovaný finanční úřad a Odvolací finanční ředitelství), které uložily našemu klientovi pokutu za provozování těchto soutěží v řádech několika milionů korun (resp. v řádech několika desítek milionů korun, vezme-li v potaz i navazující sankci v téže věci). Důvodem pro uložení pokuty mělo být, že dle názoru finančních orgánů naplnily předmětné soutěže definici loterie dle zákona o loteriích (tj. zejména náhodný princip soutěže a vložení sázky v podobě úhrady ceny Premium SMS) a byly takto provozovány, aniž bylo získáno odpovídající povolení od finanční správy.

NSS dal za pravdu argumentaci naší, resp. našeho klienta – a to zejména v tom ohledu, že spotřebitelské soutěže nemohou být vůbec podřazeny pod režim loterního zákona (a aktuálně tedy ani hazardního zákona) za situace, kdy účelem jejich provozování není dosahování zisku, ale pouze podpora jiné podnikatelské aktivity (v podobě poskytování služeb či prodeje zboží – v našem případě časopisů). Na tom nic nemění ani skutečnost, že vstup do soutěže je podmíněn úhradou drobné částky (v našem případě ceny Premium SMS ve výši 9,- Kč vč. DPH), jejímž cílem je pouze přispět ke snížení nákladů provozovatele soutěže, tedy nikoliv generovat zisk.

NSS dále zdůraznil, že i v hypotetickém případě, že by určitá spotřebitelská soutěž pod regulaci loterijního (herního) zákona formálně spadala (tj. i z hlediska toho, že by jejím provozován bylo sledováno dosahování zisku), je vždy třeba před uložením pokuty zabývat se otázkou, zda tato soutěž je reálně společensky škodlivá. Pokud společenská škodlivost u soutěže absentuje (což je dle názoru NSS pravidlem zejména právě v případě zábavných soutěží, jimiž není samostatně sledováno dosahování zisku), nemůže být za provozování takové soutěže uložena sankce. Postihování takových soutěží není vůbec účelem právní úpravy regulující hazardní hry.

Na základě těchto argumentů NSS vyhověl kasační stížnosti našeho klienta a zrušil jak předcházející rozhodnutí Městského soudu v Praze, tak rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství.

Tímto judikátem tak NSS označil za nepřípustnou dosud trvající praxi správních orgánů, které postihovaly provozovatele spotřebitelských soutěží v zásadě automaticky na základě zjištění, že princip dané soutěže je založen (alespoň částečně) na náhodě a účast v dané soutěži je podmíněna uhrazením určitého vkladu, jehož návratnost se nezaručuje (kam byla dosud řazena i v zásadě jakákoliv cena Premium SMS). Nově jsou tak správní orgány povinny vždy přihlížet k tomu, zda spotřebitelská soutěž má, nebo nemá (sama o sobě) podnikatelský charakter, resp. zda provozování takové soutěže je, nebo není společensky škodlivé. Pokud kterékoliv z těchto dvou kritérií není naplněno, nemůže být za provozování spotřebitelské soutěže uložena sankce, a to ani v případě, že je soutěž (zcela či z části) založena na náhodě a podmínkou vstupu do takové soutěže je uhrazení drobné částky (např. ceny Premium SMS).

NSS rovněž zdůraznil a připomněl ustálený právní závěr, že v případě, že je sankce ukládána na základě právního předpisu s nejednoznačným výkladem (jako tomu bylo v aktuálním případě), je dozorový orgán povinen přiklonit se k výkladu, který je pro účastníka řízení nejpříznivější – a nikoliv naopak preferovat výklad nejméně příznivý (jako tomu bylo i v aktuálně komentovaném sporu, který nakonec v souhrnu trval více než 5 let).

K uvedenému podotýkáme, že uvedené závěry NSS lze plně vztáhnout i na aktuální zák. č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.

Závěrem pro doplnění citujeme několik výňatků z odůvodnění zmíněného judikátu NSS:

  • Skutečnost, že zákon o hazardních hrách na soutěže provozované stěžovatelem nepamatuje, naopak nasvědčuje závěru, že se jedná o soutěže, které vůbec nelze považovat za hazardní, tj. které regulaci zákona o hazardních hrách nepodléhají.
     
  • U soutěží, jejichž provozování není předmětem podnikatelské činnosti a které nejsou organizovány za účelem dosažení zisku z této činnosti, totiž bude společenská škodlivost zpravidla poměrně nízká či dokonce žádná.
     
  • „Nejvyšší správní soud považuje za významné, že se jedná o tradiční soutěže o ceny pořádané skrze stěžovatelem vydávaná periodika. Lze očekávat, že tato periodika mají z velké části stálou čtenářskou základnu a předmětné soutěže tak představují především zdroj zábavy a rozptýlení pro jejich pravidelné čtenáře. Společenská škodlivost těchto soutěží, a to i s ohledem na výši částek, které do nich účastníci vkládají (v daném případě cena SMS zprávy činila 9 Kč vč. DPH), lze jen stěží srovnávat s klasickými hazardními hrami typu výherních automatů, či kupříkladu karetních hazardních her. Obdobné soutěže se nadto v různých obměnách dlouhodobě objevují jak v tisku, tak v rozhlasových či televizních vysíláních a představují poměrně běžný způsob zábavy.“
     
  • „Jakkoliv i Nejvyšší správní soud dovodil, že ne každá správní praxe je způsobilá vyvolat legitimní očekávání (viz zejména rozsudek ze dne 12. 5. 2016, č. j. 5 As 155/2015 – 35), v oblasti správního trestání je třeba trvat na jednoznačnosti a určitosti právní úpravy. Pokud se tedy výklad právní úpravy v čase mění, nebo je právní úprava dokonce vykládána různými způsoby, nesplňuje požadavky vyplývající ze základních zásad správního trestání, zejména zásady nullum crimen sine lege (k problematice možnosti změny správní praxe viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006 – 132). V případě existence více rovnocenně přesvědčivých výkladů právního předpisu je přitom třeba vždy upřednostnit ten výklad, který je pro účastníka řízení příznivější (in dubio pro libertate, in dubio mitius).
     
  • Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že v posuzované věci správní orgány neprokázaly, že by se stěžovatel dopustil správního deliktu podle § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích. Správní orgány pouze mechanicky aplikovaly právní úpravu obsaženou v § 1 odst. 2 zákona o loteriích, aniž by však zohlednily, že imanentním znakem loterií je provozování této činnosti za účelem zisku plynoucího právě z této činnosti. Obdobně se odmítly zabývat tím, zda jednání stěžovatele naplňuje takovou míru společenské škodlivosti, aby vůbec mohlo být postižitelné v režimu správního trestání.“


V případě jakýchkoliv dotazů k této problematice jsme vám k dispozici.

S úctou,

Petr Kůta a Ivan David

Zpět na výpis aktualit


Kontakt

KMVS
advokátní kancelář, s.r.o.

Hellichova 1
118 00 Praha 1 - Malá Strana,
Česká Republika
zobrazit na mapě
Tel.:+420 296 210 562-3
E-mail: office@kmvs.cz

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 122620, IČ: 27864898

Najdete nás

Spolupracujeme


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2021

2006 - 2019 KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.