CZ EN

Efektivní právní služby

Aktuality

Mimořádná opatření a možnost náhrady škody od státu - základní úvodní informace

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolujeme si, v rámci řady našich aktualit, kterými se snažíme v rámci komplexnosti našich právních služeb Vás informovat o důležitých skutečnostech a tématech, abyste byli stále připraveni, Vám tentokrát přiblížit téma, které také velmi úzce souvisí s mimořádnými opatřeními vlády a Vaší obchodní činností. Jedná se o právo na náhradu škody způsobené v důsledku krizových opatření.

Jistě si mnozí z Vás nyní kladou otázku, jestli budete mít jakožto podnikatelé a zaměstnavatelé právo na náhradu škody způsobené v důsledku krizových opatření přijatých vládou a dalšími orgány veřejné moci. To, že Vás dané téma zajímá, můžeme ostatně potvrdit i my sami na základě Vašich množících se dotazů. Proto jsme se rozhodli Vám v rámci našich pravidelných právních aktualit poskytnout základní informace o této problematice, včetně několika základních rád, které mohou být pro uplatnění výše zmiňovaného nároku stěžejní.

O čem je vlastně řeč? Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém zřízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) je „stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními“. Jinými slovy, veškeré právnické i fyzické osoby mají právo požadovat po státu náhradu škody, která jim byla způsobena v důsledku přijatých krizových opatření.

V současné době (vzhledem k tomu, že k vyhlášení nouzového stavu došlo plošně pro celé území České republiky) panuje ohledně uplatnění tohoto nároku mnoho nejasností.

Z tohoto důvodu uvádíme seznam několika základních doporučení, kterými je vhodné se v této souvislosti řídit:

i.        v každém případě se snažte veškerým škodám v maximální možné míře předcházet – za škodu, které se dalo bez větších obtíží předejít, stát neodpovídá;

ii.        důkladně projděte veškeré stávající smluvní závazky, jestli Vám v důsledku jejich porušení nehrozí smluvní sankce a především s obchodním partnery komunikujte – problematické smluvní vztahy pak případně (pokud je to možné) ukončete nebo se pokuste s druhou stranou dohodnout na změně sjednaných podmínek).  

iii.        pokud již ke vzniku škody dojde, vše důkladně zdokumentujte - zde máme na mysli důkladnou evidenci jak veškerých plnění, která byla poskytnuta (např. náhrady mzdy zaměstnancům, uhrazení jakýchkoli smluvních sankcí, platba úroků z úvěrů, který jste v souvislosti s překonáním krizového stavu čerpali apod.) tak i škody,  která vznikla (např. poničení majetku, zkažené suroviny apod.);

iv.        každý případ je před uplatněním nároku nutno konzultovat individuálně tak, aby byl správně vyhodnoceny všechny rozhodující aspekty dané situace.  

Dále přikládáme základní přehled o tom, co je možné dle krizového zákona po státu požadovat a za jakých podmínek:

(i)             Lze požadovat náhradu škody způsobené v důsledku přijatých krizových opatření.

Podle právní teorie patří pod pojem škoda dvě složky, a to tzv. skutečná škoda (tedy reálné zmenšení Vašeho majetku) a ušlý zisk. V souvislosti s krizovým zákonem a zejména rozsahem škod, které již byly v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu způsobeny (a které bezesporu ještě několikanásobně vzrostou) se v odborné veřejnosti objevují názory, že pokud bude vůbec nějaká škoda ze strany státu nahrazována, tak pouze v podobě skutečné škody, nikoli ušlého zisku. Toto však záleží zejména na postoji vlády a možném dalším vývoji legislativy (který v současné době není znám) a případně na následném výkladu ze strany soudů. Zde je důležité zdůraznit, že výše uplatňované škody pak bude vždy automaticky snižovaná o částky, které daná osoba čerpala či mohla čerpat v rámci podpůrčích vládních programů a podobných opatření.

Ve vztahu k ušlému zisku je třeba zmínit zejména to, že v některých případech může být velice problematické tento ušlý zisk prokázat. Podle ustálené judikatury platí, že ušlý zisk z podnikatelské činnosti může mít různé podoby a může být vyčíslen různými způsoby, a to:

a.     může spočívat v jednorázových ztracených příjmech z individuálních podnikatelských aktivit,

nebo

b.     může se odvíjet od relativně pravidelně dosahovaného zisku z průběžně vykonávaných činností.

V případě ad b) budou jako základ vždy sloužit zejména předchozí hospodářské výsledky společnosti, která však zároveň bude nucena prokázat, že by při „obvyklém chodu věcí“ její zisky byly i nadále stabilní. Toto může být problematické zejména u nově založených společností, jejich „účetní historie“ nemusí pokrývat ani jedno celé účetní období.

(ii)            Nárok na náhradu škody je nutné uplatnit do šesti měsíců od jejího vzniku, resp. od okamžiku, kdy jste se o škodě dozvěděli – maximální možná lhůta k uplatnění je pět let.

V případě déletrvajících omezení (které lze v současné chvíli předpokládat) je tedy nutno dbát i na tuto relativně krátkou lhůtu.

(iii)           Nárok lze uplatnit u Ministerstva vnitra (povinným k náhradě škody je však stát, jenž je v daném případě ministerstvem pouze zastoupen).

V této otázce panují jisté rozpory. Škoda se totiž uplatňuje u příslušného orgánu krizového řízení – je tedy možné, že v tomto ohledu dojde ke změně (zde bude taktéž záležet na případném postoji vlády).

Závěrem bychom Vám doporučili sledovat aktuální vyjádření vlády (případně dalších orgánů) ve vztahu k této problematice. Zejména doporučujeme bedlivě sledovat veškeré programy umožňující čerpat jakoukoli finanční či jinou podporu a – pokud je to možné – veškeré tyto podpory v co nejvyšší míře využít.

V současné chvíli lze předpokládat, že se vláda pokusí nároky restriktivním výkladem co nejvíce omezit – povinnost náhrady škody by totiž byla pro stát ve stávajícím rozsahu neudržitelná. V úvahu taktéž připadá přijetí jednorázového zákona, který by (alespoň do budoucna) tyto nároky jistým způsobem omezoval či dokonce vylučoval.

Aktuální vývoj v této oblasti pro Vás budeme samozřejmě i nadále sledovat a informujeme Vás o jakýchkoli případných změnách.

Samozřejmě pro Vás rádi kdykoliv zkonzultujeme veškeré související otázky či posoudíme konkrétní okolnosti.

V případě, že bude třeba cokoliv upřesnit či doplnit, jsme Vám kdykoliv k dispozici.

S úctou,

Libor Štajer

Zpět na výpis aktualit


Kontakt

KMVS
advokátní kancelář, s.r.o.

Hellichova 1
118 00 Praha 1 - Malá Strana,
Česká Republika
zobrazit na mapě
Tel.:+420 296 210 562-3
E-mail: office@kmvs.cz

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 122620, IČ: 27864898

Najdete nás

Spolupracujeme


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2020

2006 - 2019 KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.